Maják zbloudilé duše
kudy
kudy jít
za světlem
za světlem?
proč?
Nechci naději světlých zítřků zářících úsměvů a sborového skandování: bravo!
Chci se potulovat sám v mokrých botách po starém dláždění v podzimním vlezlém dešti,
ve střípcích zrcátek drobných kaluží spatřit své neučesané, neposlušné, dlouhé vlasy,
a jen tak tajně, uvnitř, věřit, že někde je suchý koutek vonící ovocným čajem s převahou rumu
v krajáči se zelenými čtyřlístky, zahřívajícím zkřehlé, mokré, kostnaté ruce.
za světlem
ale pomalu
opatrně
Komentáře
Přehled komentářů
Když nedoufáš, nenajdeš to, co přesahuje tvoje naděje. Každá duše jde za svým majákem,jako noční motýl za světlem, a pak si spálíme křídla.
Maják zbloudilé duše
(Marta, 18. 12. 2010 9:21)